Rodiče se nás často ptají, zda je nošení dětí vhodné, jestli děťátku nemůže uškodit a zda má skutečně nějaké přínosy. Obávají se, aby svému děťátku nošením neublížili. Tyto pochybnosti a tlak okolí rodiče mnohdy od nošení dětí úplně odradí, nebo si z množství nosících pomůcek na trhu nevyberou tu správnou.
Oslovili jsme proto odbornici Editku Vlkovičovou, známou pod jménem Fyziomáma. Editka je vystudovaná fyzioterapeutka, která se věnuje dětské rehabilitaci a odborně pracuje s psychomotorickým vývojem dětí. Je známá tím, že své odborné znalosti neustále rozvíjí také v oblasti nošení dětí, protože sama je milující maminkou, která nosí svého syna.
Položili jsme jí několik otázek, na které nejčastěji hledáte odpovědi, pokud vás zajímá nošení dětí a jeho přínosy z psychomotorického hlediska. Věříme, že vám naše shrnutí usnadní rozhodování a rozptýlí i poslední pochybnosti :)
1. Od jakého věku je možné a vhodné nosit děťátko a dokdy?
Děťátko je fyziologicky připravené na nošení ihned po narození. Jeho přirozeně očekávaná poloha je na těle maminky. Vrozené reflexy, které jsou patrné už po narození, slouží k přežití – tedy k tomu, aby se dostalo na maminčinu hruď a mohlo se přisát ke kojení. Stejně tak novorozenecké postavení rukou a nohou slouží k přidržování na těle maminky. Ať už s nosící pomůckou nebo bez ní, poloha bříškem k mamince je pro děťátko přirozená. Vidíme to i při položení na rovnou podložku – na zádech je děťátko velmi nestabilní, přetáčí se, padá do stran, leká se a je zranitelné. Na bříšku na rovné podložce je naopak mnohem stabilnější, je v tzv. poloze „kuřete v mrazáku“. Má skrčené ruce i nohy, podsouvá nožičky pod sebe a hlavičku proti gravitaci zvedá jen obtížně. Oproti tomu na hrudníku maminky díky jemnému naklonění těžiště dokáže krátkodobě hlavičku zvednout kvůli přisátí. Odpověď tedy je, že děťátko je na nošení přizpůsobené hned po narození, spíše jde o to, kdy je na to připravený rodič. Nosící pomůcky jsou pomocníkem pro nás rodiče, abychom tuto potřebu dítěte dokázali pohodlně naplnit.
2. Které nosící pomůcky jsou pro děťátka vhodné?
Mezi vhodné pomůcky patří samozřejmě správně uvázané šátky a ergonomická nosítka. Osobně se v začátcích přikláním spíše k šátku, protože není potřeba žádné speciální zkoušení nebo nastavování. Dá se uvázat na každého a přizpůsobí se děťátku i rodiči, ať už je vysoký nebo nízký, štíhlý nebo mohutnější. Malé děťátko umí nožičky roztáhnout jen omezeně a šátek pouze kopíruje tuto pozici, která se každým dnem mění. Stejně důležitá je také fixace hlavičky, kdy je potřeba šátek v této oblasti přiměřeně dotáhnout nebo krční lem vyplnit kouskem plenky. Podsazení, tedy zakulacení zádíček, ulevuje zádům děťátka a souvisí se správným usazením v šátku nebo ergonomickém nosítku.
A co říkám na ergonomická nosítka? Pokud byste se mě na to ptali před 4 lety, určitě bych doporučila minimálně na první měsíce šátek kvůli jeho přizpůsobivosti a možnosti dokonale ergonomického uložení děťátka. Pokud nosítko, tak by mělo u těch nejmenších děťátek umožňovat nastavení šířky mezi nožičkami na úplné minimum, mělo by být měkké, aby se do něj děťátko mohlo pohodlně usadit, dobře podsadit a zakulatit zádíčka. Důležité je také nastavení výšky zádové opěrky tak, aby nezakrývala hlavičku ( oči a nos ), aby byla hlavička volně pohyblivá do stran, ale zároveň měla oporu krku proti pohybům dozadu, když ještě děťátko pevně nedrží hlavičku. Velmi důležité je také jednoduché nastavování, aby začínající rodiče nošení dětí neodradilo. Naštěstí dnes už taková nosítka existují a patří mezi ně i Moyo, které jsem mohla osobně vidět a testovat.
3. Na co si dát pozor při nošení novorozence a batolete?
Kromě správného podsazení, opory hlavičky a přirozeného roznožení je potřeba dbát na volný pohyb prstů na nožičkách. Vyhýbat byste se měli těsným dupačkám a overalům, stejně tak je vhodné vést popruhy mimo chodidla, aby se u děťátka nepodporoval odrazový reflex. Pevným uvázáním a vycentrováním děťátka na střed těla rodiče zabráníme stáčení těla do tvaru písmene C, které by mohlo podporovat asymetrické zapojování svalů. Pomáhá také sledovat a korigovat postavení rukou – buď je má děťátko nahoře, nebo dole podél těla. Pokud je jedna ruka nahoře a druhá dole, často dochází k přepadávání na jednu stranu. Pozor dáváme také na prudké pohyby a při předklonu přidržujeme hlavičku lemem šátku, aby nepadala do extrémního záklonu.
4. Jak dlouho během dne je v pořádku nosit děťátko?
Obvykle nedávám doporučení, jak dlouho nosit. Děťátko má přirozenou potřebu pohybu, objevování a je geneticky naprogramované k rozvoji motorických schopností. Pokud tedy rodiče sledují a respektují potřeby děťátka, nošením to nemohou přehnat. Jak děťátko roste, stále více zvládá trávit čas mimo tělo rodiče a jeho touha objevovat sílí, takže vám samo jasně ukáže, kdy už má nošení dost a chce na zem. A naopak, když je fyzicky nebo psychicky unavené, dá vám najevo, že potřebuje odpočívat na vaší hrudi. Každé děťátko je jiné. Některé v nosítku prospí celý spánek, ale během bdění je raději mimo tělo rodiče. Jiné děti zase raději spí mimo nosící pomůcku a nošení si užívají hlavně během bdělého pozorování okolí. Tyto preference se navíc v průběhu týdnů mění. Základem je střídat aktivitu s odpočinkem, nošení s objevováním toho, co tělo zvládne i mimo tělo rodiče.
5. Je vhodné, aby přes den děťátko spalo v šátku nebo v nosítku? Je vertikální poloha vhodná pro spánek děťátka?
Jak už jsem zmínila, spánek na těle maminky je v prvních týdnech základem pro budování vztahu a především komunikace mezi rodičem a dítětem. V ergonomické poloze – v nosící pomůcce – je spánek děťátka v pořádku. Dokonce často děťátka spí lépe a při probouzení se ochotně kojí.
6. Je potřeba balit děťátko naširoko, když ho nosím? Nahradí nošení široké balení?
Preventivní široké balení je dnes už spíše přežitek a často vede k menší pohyblivosti kloubů a omezení pohybu děťátka. Pokud je ale problém s centrováním kyčelního kloubu nebo nevyvinutými jadérky, může nošení výrazně pomoci právě díky centrujícímu, ale zároveň pohyblivému postavení kloubů v nosící pomůcce při správném podsazení. V takovém případě může nosící pomůcka nahradit i široké balení. Nedá se to však zobecnit, vždy záleží na konkrétním případu.
7. Co může být problém? Když mě během nošení bolí záda / bedra / ramena?
Za bolest a nepohodlí rodiče často může jeho stav svalstva ještě před příchodem děťátka a před nošením. Dá se ale upravit nebo alespoň odlehčit správným výběrem nosící pomůcky a jejím vhodným nastavením.
8. Existují stavy nebo diagnózy u děťátek, kdy pro ně nošení není vhodné?
Nošení je teoreticky možné u všech děťátek, někdy je však potřeba korigovat jejich správné postavení zádíček. Někdy se ale stane, že děťátko v nosící pomůcce ani při dodržení všech ergonomických zásad není spokojené, odtlačuje se nebo pláče. Je potřeba to respektovat. Často jde o děťátka se zvýšeným svalovým napětím, pro která je obtížné schoulit se do ergonomické polohy. Může jít o děti se zkrácenými vnitřními svaly stehen, kdy je při podsazení poloha bolestivá, o děti s vrozenou skoliózou, kterou nedokáže odstranit ani správné podsazení, nebo o děti s narušeným centrem rovnováhy, kterým vertikální nošení neumožňuje správně vyhodnocovat senzorické podněty. Naopak u mnoha diagnóz může být nošení přínosné.
9. Je možné, že se kvůli nošení zpomalí psychomotorický vývoj děťátka?
Psychomotorický vývoj děťátka nošení nezpomaluje. Děťátko v nosící pomůcce v podstatě pouze kopíruje určitou fázi motorického vývoje. Když pase koníčky, opírá se o lokty i v pomůcce a otáčí hlavičku. Když se na podložce zvedá do druhého vzpřímení, odtlačuje se i při nošení, vytahuje ruce z pomůcky. Když se otáčí kolem své osy, rotuje páteří a zkouší to i v nosící pomůcce. Také křivky páteře, jak se postupně vyvíjejí, nosící pomůcka pouze kopíruje a neomezuje. Naopak díky tomu, že má děťátko více prostoru k pozorování, bývá jeho vnitřní motivace silnější, a někdy tak může postupovat rychleji. Není to ale pravidlem. Při rozumném režimu nošení tedy psychomotorický vývoj ovlivněn není.
.jpg)
10. Jaký je rozdíl mezi nošením (podsazením) a sezením nebo brzkým posazováním děťátka?
Jedním aspektem je psychika. Dítě si totiž nošení na těle rodiče vůbec nespojuje se sezením, takže mimo nosící pomůcku přirozeně směřuje svůj vývoj k samostatnému sedu. Ten je totiž vyvrcholením všech schopností, které děťátko během vývoje na podložce zkouší. Pokud je pasivně posazováno nebo obkládáno polštáři, ztrácí přirozenou schopnost objevovat pohyb. Naopak, jak už jsem zmínila, nošení jeho vnitřní motivaci zvyšuje díky podnětům, které vnímá v bezpečí těla rodiče. Fyzický aspekt spočívá v rozdílném zatížení páteře a kloubů. Při správném podsazení se váha hlavičky přenáší mimo obratle, zatímco při pasivním posazování dochází k jejich tlaku. V pasivním sedu je přímo zatěžována oblast kříže, zatímco při nošení je tato oblast zakulacená, tedy odlehčená, a část váhy těla nese nosící pomůcka.
Přečtěte si náš článek o nosítkách pro novorozence.
https://www.facebook.com/pg/fyziomamatt/about/?ref=page_internal